Logo Bezpečně na kole
Blikaček a odrazek není nikdy dost

Jak nasytit malého cyklistu?

Jak by se měli malí cyklisté stravovat? Časopis Velo v čísle 11/2015 publikoval na toto téma následující zajímavý článek...

Dobrý jídelníček nad chemii

Je-li jídelníček sportujícího dítěte postaven na všech základních potravinových skupinách, pak je velká pravděpodobnost, že přísun nejen makroživin, ale také vlákniny, vitamínů, minerálních a stopových prvků, bude zajištěn v dostatečném množství. Není tedy nutné přemýšlet o potravinových doplňcích. Sportující dítě má větší chuť do jídla než jeho nesportující protějšek. Více toho sní, čímž automaticky pokryje zvýšené požadavky organizmu na přísun mikronutrientů.

Základní skladba správného jídelníčku:

– pečivo + přílohy + luštěniny = cca 40 % objemu stravy
– ovoce + zelenina + ovocné a zeleninové šťávy = cca 30 % objemu stravy
– mléčné výrobky + maso, ryby + vejce = cca 20 % objemu stravy
– ostatní – ořechy, rostlinná semena, rostlinné a živočišné tuky, koncentrované cukry = cca 10 % objemu stravy

Pozor na dostatečné pití!

Pozor na dostatečné pitíSamostatnou kapitolou výživy sportujících dětí je pitný režim. Voda zaujímá v těle dítěte větší procentuální podíl než u dospělých. Mnozí dospělí význam přísunu tekutin podceňují a nepřímo tím negativně ovlivňují své potomky či svěřence. V nejmladších věkových kategoriích opravdu velmi záleží na vlivu rodičů a trenérů. Termoregulační schopnosti dětí nejsou tak účinné jako u dospělých. Děti jsou nedostatkem tekutin a elektrolytů při sportu více ohroženy. Pro běžné pití v průběhu dne je ideální voda, lehké minerální vody a čaje. I malé děti mohou konzumovat hypotonicky ředěné iontové nápoje, ovšem pouze při zátěži! Tím, že iontové nápoje dodávají tělu elektrolyty a malé množství sacharidů, hydratují zatěžovaný organizmus účinněji než čistá voda. Po tréninku jsou výborné ředěné ovocné šťávy. Z pohledu celkového příjmu tekutin je dobré si uvědomit, že velké množství vody, které denně člověk přijímá, pochází také z potravin. Vyšší spotřeba ovoce a zeleniny přináší nejen vodu (u většiny druhů tvoří voda 85–95 % hmotnosti plodu), ale také vlákninu, vitamíny, minerální prvky, rostlinné enzymy a řadu hodnotných fytonutrientů.

Chlapci mají větší hlad

U mladých sportovců je třeba vedle výkonnostních aspektů rovněž myslet na růst a vývoj organizmu. Přestože obecná sportovní průprava začíná již u předškoláků, kvantita a intenzita zatížení v tomto věku není vysoká (neměla by být) – požadavky na stravování sportujících a nesportujících nejmenších dětí se nijak neliší. Jiná situace nastává u dětí vyššího věku, kdy se v některých sportech (gymnastika, krasobruslení, tanec, balet) míra fyzického (i psychického) zatížení nezřídka přibližuje úrovni dospělých.

Mezi fyzicky neaktivními jedinci a sportovci (nejen mezi dospělými, ale i dětmi) vznikají poměrně značné rozdíly v energetických potřebách organizmu. Zatímco nesportující osmileté dítě (například s hmotností 30 kg) vystačí s denním příjmem 1800 kcal (7540 kJ), sportovec stejného věku a hmotnosti potřebuje až o 1000 kcal (4190 kJ) více. Nejvyšší relativní potřebu příjmu energie (v kcal/kg hmotnosti) mají děti nejnižšího věku. S věkem relativní množství příjmu energie klesá, v absolutní hodnotě (díky větší postavě) však roste. Největší energetické požadavky nastávají v období takzvaného růstového spurtu. U dívek to je ve věku 12–13 roků, u chlapců mezi 14–16 roky dochází k vysokým výškovým a následně i hmotnostním přírůstkům. V tomto období života člověka mohou být energetické požadavky organizmu vůbec nejvyšší. Například pro vytvoření jednoho kilogramu hmotnostního přírůstku je u dětí a mládeže třeba přijmout 5000 kcal (21 000 kJ) nad hodnotou neutrální energetické bilance.

Zhruba do věku 10 až 12 roků nejsou mezi dívkami a chlapci výraznější rozdíly v energetickém příjmu. Ve vyšším věku však chlapci potřebují o 25 až 35 % energie více. Způsobeno je to především vyšším množstvím aktivní tělesné hmoty a také větším objemem a intenzitou tréninků, pokud dítě sportuje. Velké rozdíly v potřebách příjmu energie pak panují mezi teenagery mužského a ženského pohlaví. Například sportující 14letá dívka (s již ukončeným růstem) potřebuje denně přijmout cca 2800 kcal (11 730 kJ). Při stejné tréninkové zátěži budou její energetické požadavky v 16 letech velmi podobné. Chlapec, který ve svých 14 letech teprve stojí na počátku akcelerace růstu, denně vystačí se 3200 kcal (13 400 kJ). Tentýž mladý sportovec o dva roky starší, nyní o 15 cm vyšší a 12 kg těžší, navíc momentálně prožívající nejvýraznější výškové a hmotnostní přírůstky, při totožném stupni zátěže potřebuje denně až o 500 kcal (2100 kJ) více.

Děkujeme autorovi Mgr. Vlastimilu Chadimovi, výživovému poradci, a redakci časopisu Velo, za laskavé svolení se zveřejněním.

Foto: Skibi.cz

« Zpět na novinky08.12.2015,
zdroj: Velo